Velikonoční přání a zajímavé tradice – Velikonoční svíce

Udělejte svým blízkým radost a pošlete jim krásná velikonoční přání. Ať už osobně přes WhatsApp nebo Messenger, veřejně na Instagramu či Facebooku, nebo obchodně e-mailem – pro každou příležitost se najde to pravé. A mimochodem, pojďme se společně podívat na některé typické velikonoční tradice, jejichž původ vás možná překvapí.

Než se pustíte do rozesílání přání, začneme s tradicí velikonoční svíce. Světlo bylo od starověku symbolem života a oheň byl považován za posvátný. V raném křesťanství se kostely při velikonoční bohoslužbě osvětlovaly nesčetnými svícemi – v Římě byly dokonce tradiční svíce vysoké až dva metry. Symbol ohně se tak přenesl na svíci a v Jeruzalémě vznikl zvyk předávat světlo velikonoční svíce všem věřícím.

Velikonoční beránek

Jen málokdo neví, že beránek je klasickým obětním zvířetem – to je zakotveno již ve Starém zákoně. Symbolizuje nevinnost a bezbrannost. Izraelité obětují beránka při svátku Pesach na památku odchodu z Egypta a Ježíš je označován jako „Beránek Boží".

Dnes se jehněčí maso na velikonočním stole objevuje spíše výjimečně, častěji ve formě dortu v podobě beránka. Přesto zůstává typickým symbolem, ke kterému se přidává vítězný prapor jako znak vzkříšení. Těsto, ze kterého se peče tradiční beránek, navíc symbolizuje konec postní doby. Proto může být beránek skvělým motivem pro vaše velikonoční přání.

Velikonoční zajíček

Přiznejme si – beránek nám při pomyšlení na Velikonoce příliš na mysl nepřijde. Naproti tomu je velikonoční zajíček nesmírně populární a automaticky se s těmito svátky spojuje. Ale proč tomu tak je? Kde se vzal zajíc jako velikonoční zvíře?

Jedno je jisté: zajíc nezískal svůj symbolický význam teprve s příchodem křesťanství, ale sahá až do starověkého Řecka a západní Germánie. V byzantsko-křesťanské symbolice zvířat se zajíc stal symbolem Ježíše Krista, který mu po smrti přináší život – zajíc nemá oční víčka a spí s otevřenýma očima, což symbolizuje bdělost Krista na Velikonoční ráno. Vajíčka nosí teprve od 17. století. Proč se prosadil právě zajíc a ne jiné zvíře, není dodnes známo.

Velikonoční vajíčka

Není žádným překvapením, že vejce bylo v mnoha starých kulturách a náboženstvích symbolem plodnosti a znovuzrození. U křesťanů se vejce – a přesněji řečeno jeho neporušená skořápka – stalo symbolem Kristova vzkříšení. Bylo proto zvykem vkládat vejce do hrobu.

Egyptští křesťané si od 10. století zvykli darovat si navzájem červeně obarvená vejce, přičemž červená barva symbolizovala Kristovu krev. V některých oblastech se dodnes barví první vajíčko na červeno. Jinak jsou ale velikonoční vajíčka dnes známá svými pestrými barvami a nejrůznějšími dekoracemi – není tedy divu, že zdobí i naše elektronická přání.

Velikonoční smích

Až do 19. století bylo zvykem, že kněz během velikonoční liturgie občas vyprávěl vtipné příhody. Cílem bylo rozesmát přítomné věřící a vyjádřit tak radost z Kristova vzkříšení – Kristus přemohl smrt! Protestanti však tento zvyk později kritizovali, protože ve vrcholném středověku se k tomuto účelu používaly obscénní výrazy a gesta.

Hledáte i vy důvod k úsměvu? Níže najdete velikonoční přání, která jsou vtipná a zaručeně rozveselí každého adresáta.

Velikonoční voda

Voda byla odjakživa symbolem života a plodnosti. V křesťanství se proto stala jedním ze symbolů Velikonoc. Starý zvyk říkal, že mezi Bílou sobotou a Velikonočním nedělím, mezi půlnocí a východem slunce, se měla načerpat voda z blízkého potoka a mlčky přinést domů.

Tato voda měla mít zcela mimořádné účinky – po celý následující rok chránit před očními problémy a vyrážkami a dokonce léčit nemoci. Děti pokřtěné velikonoční vodou měly být obzvláště chytré.

Kolekce velikonočních přání – Výběr pro každou příležitost

Níže najdete bohatý výběr přání vhodných pro různé příležitosti a adresáty. Od láskyplných veršů pro nejbližší až po elegantní firemní blahopřání pro obchodní partnery.