Existuje spolehlivá alternativa k dlaždicím za umyvadlem?

Čím dál více lidí se při navrhování koupelny rozhoduje dlaždicím vyhnout — nebo je alespoň omezit jen na místa, kde se opravdu pracuje s vodou. Jenže co stěna za umyvadlem? Vlhko tam sice bývá, ale rozhodně ne takové jako ve sprše.

Navíc by použitý materiál měl být snadno čistitelný. Vodní kapky totiž časem zanechávají skvrny, hromadí se prach a špína — a o stříkancích zubní pasty ani nemluvě. Těm se prostě nevyhnete.

Jaké alternativy k dlaždicím za umyvadlem skutečně existují?

Rovnou na začátek: ano, obkládání dlaždicemi se vyhnout lze. Ne každá varianta je ale tak nenáročná na údržbu jako klasické obklady. Podívejme se na konkrétní možnosti.

Bezespárové zadní stěny z dekorativních desek

Tato varianta může být nejen praktičtější, ale i vizuálně atraktivnější než tradiční dlaždice. U klasických obkladů jsou totiž spáry notoricky známým problémem — světlé spáry rychle žloutnou a navíc představují ideální živnou půdu pro plísně. Jejich čištění je zdlouhavé a vyčerpávající.

Dekorativní desky jsou naproti tomu vyrobeny z celých ploch, takže tento nedostatek zcela odpadá. Hladký povrch se snadno otírá. V sprchových koutech si už dávno získaly oblibu a jako zadní stěna za umyvadlem fungují stejně dobře — stačí je správně přiřezat.

Výhody:

široký výběr vzorů, motivů a designů
snadná údržba a čištění
hygienické řešení bez spár
jednoduchá montáž pomocí lepidla (i přímo na stávající dlaždice)

Dostupné materiály:

Sklo: Působí elegantně, je však poměrně drahé a těžké. Desky se navíc mohou snáze rozbít, což montáž komplikuje.
Akryl: Lehčí varianta, která se ale rychleji opotřebovává — materiál je měkčí než sklo, což zkracuje jeho životnost.
Hliníkový kompozit: Desky z hliníku spojené polyetylénem. Jde o nejlepší volbu mezi dekorativními deskami — jsou robustní, snadno se montují a nabízejí nepřeberné množství designů v matném i lesklém provedení.

Dá se stěna za umyvadlem omítnout?

Omítka se běžně používá na fasády domů, které čelí dešti po celý rok. Logicky se tedy nabízí otázka, zda by nezvládla i vlhké prostředí koupelny.

Na trhu skutečně existují vhodné omítkové směsi pro tyto účely. Nicméně ne každá varianta je stoprocentně ideální — některé při opakovaném vystavení vlhkosti časem drolí. Jaké možnosti tedy máte?

Syntetická omítka (kunstharzputz): Vhodná pro stěny za umyvadlem díky své prodyšnosti. Je velmi nenáročná na údržbu a vyniká také robustností.
Vápenná omítka: Prokazuje výjimečnou odolnost vůči plísním a dobře zvládá přechodnou vlhkost. Klíčové je pravidelné větrání, aby povrchy rychle oschly. Podmínkou účinné ochrany je naprostá celistvost omítky bez trhlin.
Hliněná omítka: Vhodná pouze při použití speciálních směsí. Běžný hliněný materiál totiž odolnost vůči vlhkosti postrádá.
Sádrová omítka: Velmi prodyšná a schopná absorbovanou vlhkost opět uvolnit — za předpokladu, že má dostatek času na vyschnutí. Vodní pára a drobné stříkance v oblasti umyvadla pro ni zpravidla nepředstavují problém.
Cementová omítka: Nabízí spolehlivou ochranu díky své tvrdosti a bezpórovitosti. Nevýhodou může být drsnější povrch, který lze ale při nanášení vyhladit. Cement je mimochodem součástí řady výše zmíněných omítkových směsí určených právě pro koupelny.

Důležité rady při použití omítky:

Dbejte na co nejrychlejší vyschnutí místnosti. Stěny není nutné otírat do sucha, ale důkladně větrejte, aby omítka mohla schnout přirozeně.
Ochranu před vlhkostí výrazně posílíte impregnací povrchu. Možností je také voskování.
Omítnuté stěny lze následně pomalovat vhodnou barvou pro vlhké prostory.
Omítka umožňuje různé povrchové úpravy — od hladkého přes jemně strukturovaný až po výrazně drsný povrch.

Polyuretanová lakovaná barva odolná vůči vlhkosti

Pokud nechcete za umyvadlem dlaždice, přichází v úvahu i speciální lakovaná barva. Základní podmínkou je zvolit takovou, která je odolná vůči vlhkosti a certifikovaná pro mokré prostory, jako je koupelna. Vzniklý nátěr je hygienický a odolává nejen bakteriím, ale i chemickým čisticím prostředkům — povrch tak lze bez problémů čistit. Navíc tyto barvy nežloutnou. Jako každý lak mají i ony charakteristický jemný lesk.

Přírodní kámen jako vznešená alternativa k dlaždicím za umyvadlem

Přírodní kámen nepochybně přitahuje pohledy a dodává koupelně luxusní charakter. Cena za něj však bývá odpovídající. Pokud ale obložíte kamenem pouze vybrané plochy — třeba jen stěnu za umyvadlem a případně sprchový kout — může být investice zcela přijatelná.

Zásadní je správný výběr druhu kamene. Některé přírodní kameny jsou totiž pórovitější než jiné, a proto nejsou vhodné pro trvalou vlhkost ani pro čištění chemickými prostředky. Pozor například na ocet — v koupelně oblíbený pomocník, který ale kámen napadá.

Vhodné druhy kamene:

Žula (granit)
Vápenec
Mramor
Břidlice
Travertin
Křemenec (kvarcit)

Doporučuje se kámen impregnovat, čímž výrazně zvýšíte jeho odolnost vůči pronikání vlhkosti a agresivních čisticích prostředků. Správná péče o jednotlivé druhy kamene se může lišit — vždy se proto informujte o specifických požadavcích vámi zvoleného materiálu.